ČR pěšky za 30 dní aneb 500 km za 30 dní

První výzva: 300 km za 30 dní

Tento rok se mi již podařilo jednu podobnou výzvu zdolat, tedy 300 km za 30 dní. Již na konci této výzvy jsem byl rozhodnut pokusit se zdolat i 500km trasu. Ne, že by těch 300 km bylo nějak extrémně jednoduchých, ale věděl jsem, že mám na víc. A 500 kilometrů se jevilo jako výzva, kterou nebude úplně lehké zdolat.

Plán výzvy

U této výzvy byl důležitý plán a příprava. Abych zdolal 500 kilometrů za 30 dní, musel jsem denně ujít více jak 15 kilometrů. Těchto 15 kilometrů jsem si dal jako pomyslný denní limit, který bych však měl vždy o pár kilometrů překonat. Do 500 kilometrů by mi totiž při tomto plánu na konci scházelo ještě 50 kilometrů.

Proto jsem se také rozhodl, že nebudu sledovat celkový počet ušlých kilometrů, ale pouze počet kilometrů nad onen denní 15kilometrový limit. Cílem bylo dostat se na číslo +50.

Hlavně nepodcenit začátek

Neměl jsem strach, že bych těch každodenních 15 kilometrů za příznivého počasí neušel. Co však budu dělat, když bude pršet? Doma sice máme eleptikal (cvičební stroj), ale nějak jsem si nedokázal představit, že bych na něm musel cvičit cca 3 hodiny, abych zdolal oněch 15 kilometrů. Právě proto jsem se tedy snažil hned od začátku poctivě přidávat plusové kilometry.

Ranní rutina byla nutnost

Na začátku jsem začínal s 10kilometrovou trasou do práce, ale to se ukázalo jako velký žrout času a pracovně mi to také zrovna moc nevyhovalo. Z tohoto důvodu jsem tedy své plány změnil. Každé pracovní ráno jsem vstával v 5:30 a šel si zacvičit na eliptikalu - to dalo 5 kilometrů za cca 45 minut. Po této rozcvičce následovala sprcha a až pak cesta do práce.

Celkově má ranní rozcvička něco do sebe a člověka to dost nabudí.

Tato nová rutina měla ještě jednu výhodu - začal jsem chodit do práce s Leou, kterou jsem doprovodil oklikou do lékárny a až pak se vydal do své práce (někteří kolegové tuto trasu vůbec nechápali).

Bez pořádné stravy by to nešlo

Tato výzva pro mne byla docela dost fyzicky náročná, takže jsem tomu musel upravit i stravování. Ne, že bych jedl nějak cíleně či zdravě, ale jedl jsem častěji a mnohem kvalitněji (především u oběda). Tato změna nebyla nijak plánovaná, tělo si o ni prostě samo řeklo.

Co se týče obědů, začal jsem častěji chodit do místní restaurace Carbon, kde meníčko vychází na cca 125 Kč. Jasně, je to trochu dražší, ale tato restaurace vaří z velmi kvalitních surovin a i přesto, že jsou porce obecně trochu menší, dobře zasytí a také skvěle chutnají. Během této výzvy jsem zde měl také spoustu bezmasých obědů a vždy mi to vystačilo až do večeře.

Déšť a nepřízeň počasí

Původně jsem si plánoval, že spoustu plusových kilometrů nahoním během sobotních turistických výletů (v plánu bylo ujít vždy cca 30 km). Bohužel se mi však tento plán nepodařilo úplně naplnit a rozloučil jsem se s ním po prvním velkém výletu, kdy nás po cestě zasáhla neskutečná průtrž mračen, padaly kroupy a všude okolo nás létaly blesky. I přes pláštěnky jsme byli promočení skrz na skrz, zmrzlí na kost a docela rádi, že jsme to nakonec přežili ve zdraví.

Od této chvíle nám již počasí obecně moc nepřálo, takže jsme volili raději kratší trasy, které plnily můj denní plán 15 kilometrů.

Výzva splněna za 28 dní

Jelikož jsem se od začátku snažil mít dostatek plusových kilometrů, výzvu jsem zdolal již 28. 6. 2018. I tak jsem ale samozřejmě pokračoval a ukazatel se zastavil na 525 kilometrech. Jasně, číslo mohlo být ještě o chloupek lepší, ale opět nám nepřálo počasí a my tak raději poslední den výzvy odpočívali. Splněno bylo, takže nebylo nutné to nějak zbytečně hrotit.

Závěr

Musím říct, že těch 500 kilometrů za měsíc bylo mé maximum. Zřejmě si to ani nedokážete představit, ale bylo to náročné nejen po stránce fyzické, ale také psychické. Celý měsíc jsem byl hodně unaven, a to i přes to, že si tělo na tento zápřah nakonec zvyklo. Už teď ale vím, že budu v ranním cvičení určitě pokračovat, jen už nepojedu na výkon ale budu to různě prokládat.

Také se těším, že budu mít večer mnohem více energie a budu se moci opět věnovat nejen blogu, ale také některým projektům, na které nebyl během této výzvy čas.

I když mě tato výzva vyloženě zlikvidovala, hřeje mě dobrý pocit z toho, že jsem to nakonec dokázal. Byly chvíle, kdy jsem měl chuť tuto výzvu vzdát a stálo mě hodně sil a přemlouvání, abych to neudělal. Několikrát jsem musel na eliptikalu makat mnohem déle než hodinu, abych měl za den alespoň nějaké kilometry. Nakonec jsem to však zvládnul, a to při plném pracovním nasazení - tedy bez volna či dovolené.