Ghoul - recenze:

Nový český film režírovaný Petrem Jáklem mě lákal už od té doby, co jsem si o něm na jaře přečetla článek v novinách. Minulý rok jsme si na dovolenou do Egypta pořídili speciál Epochy věnovaný největším českým masovým vrahům a natolik nás to pohltilo, že jsme od časopisu nemohli odtrhnout oči a museli ho dočíst do posledního písmenka (smutné je, že to bylo to nejlepší, co nás na té dovolené potkalo). Takže film, který hlásal, že je inspirován příběhem největšího ukrajinského masového vraha, Andreje Čikatila, jsme prostě museli vidět. Chyba lávky...

 

Už od začátku filmu jsem měla nepříjemný pocit, že to nebude to pravé ořechové. Věděla jsem, že nepůjde o ryze dokumentární film, ale nějaké informace z Čikatilova života jsem přece jenom očekávala, obzvláště když se film honosí přívlastkem "Natočeno podle skutečných událostí". Místo toho dostaneme velmi průměrný béčkový horor o partě mladých filmařů, kteří se na Ukrajinu vydávají natočit onen dokument o Čikatilovi. Musím říci, že mi Ghoul velmi nepříjemně připomněl Záhadu Blair Witch, ať už příběhem nebo provedením. Hlavní postavy byly velmi nesympatické a český dabing tomu taky zrovna dvakrát nepomohl. Musím přiznat, že jsem chvílemi ani nevěděla, kdo se jak jmenuje a těšila se, až některá z postav "zmizí". Konec filmu byl také předvídatelný a trochu nedomyšlený. Jediné, co hodnotím kladně je fakt, že lekacích scén bylo ve filmu celkem dost a opravdu mě dokázaly vyděsit (a že už jsem celkem otrlá divačka). 

 

Takže pokud chcete jednoduchý hororový film na sobotní večer, myslím, že Gouhlem nemáte co zkazit, ale nic víc od toho rozhodně nečekejte.