Padesát odstínů šedi - kniha vs. film
Celé šílenství kolem této kultovní pornografické série pro dámy mě jaksi minulo. Knihu jsem dostala od svého manžela, když jsme se sestěhovali a musím se přiznat, že jsem tehdy přečetla pouze čtyři kapitoly. Kniha mě nebavila, hlavní ženská postava byla strašně nesympatická a naivní nanynka, která si nabrnkla sado-masochistického psychopata a co je hlavní, v těch čtyřech kapitolách se nedělo vůbec (jako vůbec) nic, tak jsem knihu zklamaně odložila a tři roky se na ni v knihovně jen prášilo. Šanci jsem jí dala znovu až toto léto a i když jsem se do čtení musela zprvu nutit, nakonec si mě docela získala a k poslednímu srpnovému dni jsem ji vítězoslavně dočetla.
Filmové zpracování mě minulo úplně stejně jako kniha. Vašek byl od začátku zásadně proti a já se sama dívat nechtěla, tudíž jsem byla snad jediná žena na světě, která ho ještě neviděla. Do tohoto pondělí. Po dočtení knihy jsem dostala chuť zhodnotit také filmovou adaptaci a udělat si představu, která forma pro mě byla celkově zajímavější. Vždy zastávám názor, že by si měl člověk jako první přečíst knižní předlohu a až poté zkouknout film. V opačném případě je totiž fantazie samotného čtenáře omezena pouze na to, co už viděl. Nemůžu říci, že bych neviděla žádnou filmovou ukázku, ale zároveň jsem toho neviděla tolik, aby to mou fantazii nějak výrazně ovlivnilo.
Kniha:
Jak už jsem psala výše, zpočátku jsem z knihy nebyla vůbec nadšená. Autorka se strašně ráda vyžívala v mučení čtenářů nudnými pasážemi o tom, jak se krutý miliardář s podivnými sexuálními fantaziemi zakoukal do naprosto obyčejné a tuctové holky, která nemá se sexem vůbec žádnou zkušenost, natož pak se S/M či s bondáží. Nevím, jestli jsem divná jenom já, ale celou dobu, co jsem tu knihu četla, jsem přemítala nad tím, jak velký psychopat Christian musí být a že Anu nakonec určitě zabije. To je tak, když jsou vám obě hlavní postavy od začátku nepříjemné. Po třech čtvrtinách knihy jsem svůj názor na knihu začala pomalu měnit a jejich "vztah" mě začal čím dál tím víc zajímat. To nic ale nemění na faktu, že je Ana nesympatická žárlivá hysterka, která musí pořád něco řešit a vůbec se Christianovi nedivím, že byl na ni kvůli tomu permanentně nakvašený. Být na jeho místě, ztloukla bych ji daleko víc. Téměř celá kniha se nesla v duchu jejich nesmyslných hádek kvůli ničemu. Celý příběh by se dal popsat slovy: setkání - sex - hádka - sex - hádka... A tak stále dokola. Holt sexem se nikdy nic nevyřeší. Závěr tohoto dílu byl děsivě předvídatelný, Ana konečně otevřela oči a zjistila, že ji Christian nikdy nebude milovat a tak ho kopla do zadnice. Super závěr, to vám povím. Nebudu ale lhát, bulela jsem u něj jak mimino a pocítila nutkavou touhu dokoupit další díly. Okamžitě jsem se ale plácla přes prsty a rozhodla se, že si další díly zkusím vypůjčit v knihovně, protože to není zrovna ten typ literatury, ke kterému bych se v budoucnu ráda vracela.
Film:
Co se týče filmu, líbil se mi rozhodně víc než kniha, ale také měl své mouchy. Dal by se označit jako romantičtější verze knihy, i když se to tak nemusí na první pohled zdát (sexuálních scén je tam stále víc než dost). Děj je velmi rychlý, ani se nenadějete a jde se na věc. V určitém směru je to i mínus, občas jsem měla pocit, že scénáristé cílí vyloženě na čtenáře předlohy a připadá jim zbytečné vysvětlovat některé okolnosti "příběhu" nebo chování postav. Oceňuji výběr představitelky Anastazie a "úpravu" jejího charakteru. Ničeho jsem se nebála víc než jejích psychotických výlevů a neustálých projevů žárlivosti. Co se týče výběru Christiana, dokázala bych si na jeho místě představit charizmatičtějšího herce, ale chápu, že šlo hlavně o peníze, takže jako nouzovka ušel. Příběh opravdu věrně kopíroval knihu, tvůrci zde zřejmě neměli volnou ruku, což bylo v některých případech spíše na škodu, přesně jsem věděla, co bude následovat. Pokud bych se měla vyjádřit k sexuálním scénám, tak bych je nejspíš shrnula slovy "trapné". Střih a provedení nic moc, vše naprosto prvoplánové, nudné. Vůbec jsem to těm postavám nebaštila. Dokonce i v poslední scéně, kdy Christian bije Anu opaskem bych uvítala více vášně a nadšení pro věc, nepůsobilo to zrovna moc realisticky. Rozhodně to není film, který bych musela vidět znovu.
Shrnutí:
Ač se mi tedy film líbil více, znovu bych si přečtla spíše knihu (i když neříkám, že bych se u ní zase nevytočila, takže se prozatím bavíme čistě hypoteticky). Kniha je prostě detailnější a lépe objasňuje chování jednotlivých postav. Navíc, postavy i děj se odvíjejí podle mých představ, ne podle představy nějakého umanutého scénáristy. Tentokrát tedy zvítězila kniha nad filmovou adaptací, ale bylo to docela těsné.
Jste příznivci této série, nezajímá Vás a nebo je Vám naprosto proti srsti? Jsem zvědavá, jaký názor na ni máte Vy.
Zanechat komentář
Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.