Wilsonov
Konec první světové války. Rakousko-Uhersko se rozpadlo a vzniká nové rozložení Evropy. Slováci zatím neví, ke komu se připojit. Možná si myslíte, že začíná nějaký dokumentární film, ale mýlíte se. Takto začíná komediální film Wilsonov.
Toto je prozatím nejtěžší recenze filmu, do které jsem se kdy pustil. Vůbec totiž netuším, jak k tomuto filmu přistoupit. Aby jste to chápali, film jako takový není špatný, ale popsat a shrnout jej do několika odstavců není taková sranda, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Jak už jsem uvedl na začátku, děj se odehrává v Bratislavě, hned po konci první světové války. Bratislava se nechce připojit ani k Česko-Slovenské republice (prvorepublikový název), ani k Rakousku a už vůbec ne k Maďarsku. Vybrali si tedy za svého nového spojence Spojené státy americké a mají se k nim již brzy připojit jako další stát USA (název Wilsonov si zvolili jako poctu americkému prezidentovi Thomasu Woodrow Wilsonovi). Zatím ale není nic rozhodnuto a všechny sousední státy se snaží všemožnými intrikami Bratislavu připojit k sobě.
Děj začíná vraždou. Místní policie si s ní neporadí, a tak povolají na pomoc specialistu nejvyššího formátu = agenta FBI (Jiří Macháček). Agent FBI je jako vystřižen z představ snad všech policistů - nafrněný extrovert, který všechno ví, všechno zná a který má jako jediný vždy pravdu, i když s ním ostatní nesouhlasí.
Agentovi FBI pomáhá bratislavský čekatel na policistu, kterého ztvárnil Vojta Dyk. Dá se říci, že všichni místní policisté jsou jak vystřižení z typických policejních vtipů, čekatel to však dotahuje ještě dál. Byl postaven až na úroveň hloupého Honzy, což mi v podání Vojty Dyka nesmírně vadilo. Vadit mi přestal až v momentě, kdy si začal více věřit, tato poloha vypadala a byla zahrána mnohem lépe.
Jelikož se děj odehrává na Slovensku a ne v Americe, najdeme zde jeden zásadní rozdíl ve filmové produkci. V amerických filmech najdete často krásnou, ale tupou blondýnu. Čeští filmaři nám místo zažitého blonďatého klišé nabídnou zrzku stejných povahových vlastností.
Film je naplněn hromadou vtipných scén, kterým se rádi od srdce zasmějete. Je určen spíše pro střední a starší generaci, protože vtipy jsou cílené právě na tuto věkovou skupinu. Vidět film doma, v televizi, se sklenkou dobrého vína a přáteli, asi bych si jej užil více, není to typický film, na který by jste museli jít do kina. Až však bude v televizi (což bude asi brzy, jelikož se na něm podílela právě Česká televize), doporučuji se na něj podívat.
Zanechat komentář
Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.