60 let Star Treku

Šedesát let je dlouhá doba. Star Trek mezitím přežil vlastní zrušení, několik desetiletí, řadu seriálů a filmů, několik generací fanoušků – a jeho příběh stále nekončí.

Trochu historie

Když se řekne kultovní sci-fi, spousta lidí si jako první vybaví Star Wars. Obě značky ale k žánru přistupují výrazně odlišně. Zatímco Star Wars jsou především dobrodružnou space operou, Star Trek od samého začátku využíval sci-fi také jako prostředek k vyprávění o společnosti, politice, etice a budoucnosti lidstva. První díly vznikaly v době studené války, vesmírných závodů mezi USA a Sovětským svazem a jen několik let po kubánské raketové krizi. Gene Roddenberry se přitom rozhodl ukázat úplně jinou budoucnost. Budoucnost, ve které lidstvo překonalo řadu problémů, kvůli nimž spolu ve 20. století válčilo, a dokázalo se sjednotit.

Na palubě Enterprise proto nesloužili pouze Američané. Posádka byla na svou dobu mimořádně různorodá. Vedle Kirka a Spocka zde byla černošská komunikační důstojnice Uhura, japonsko-americký kormidelník Sulu a od druhé série také ruský navigátor Pavel Chekov. Rus a Američan spolupracující na jedné vesmírné lodi v době vrcholící studené války nebyli zrovna samozřejmostí.

Star Trek navíc občas překračoval hranice, které byly tehdejší společností považovány téměř za nepřekročitelné. Jedním z nejslavnějších okamžiků je polibek kapitána Kirka a Uhury. Nebyl sice úplně prvním mezirasovým polibkem v historii televize, jak se někdy tvrdí, ale stal se jedním z nejslavnějších a nejvýznamnějších.

Star Trek od počátku prosazoval myšlenku rovnosti. Nezáleží na tom, odkud pocházíte, jak vypadáte nebo jakou máte barvu kůže. Nebo, jak to Star Trek později dokázal shrnout s typickým humorem: je přece úplně jedno, jestli jste bílý s černým pruhem, nebo černý s bílým pruhem.

Právě tím Star Trek ovlivnil celé generace lidí, kteří na něm vyrůstali. Včetně mě.

Star Trek tak v určitém okamžiku přestal pouze ukazovat, jak by naše budoucnost mohla vypadat. Začal ji skutečně pomáhat vytvářet.

Technologie, které předběhly svou dobu

Každé správné sci-fi představuje technologie, o kterých si můžeme jen nechat zdát. Star Trek jich za šedesát let představil opravdu hodně. Warpový pohon, lodě poháněné antihmotou, transportéry, replikátory, univerzální překladače nebo osobní komunikátory. Přestože většina z nich stále patří do oblasti science fiction, některé technologie ze Star Treku dnes vypadají překvapivě povědomě.

Nejlepším příkladem je osobní komunikátor používaný už v původním seriálu. Když se na něj dnes podíváte, pravděpodobně si vzpomenete na rozevírací mobilní telefony, takzvaná „véčka“. A podobnost není úplně náhodná. Martin Cooper, jeden z průkopníků mobilního telefonu, Star Trek uváděl mezi svými inspiracemi. Prvné "véčko" na trh uvedla společnost Motorola v roce 1996 - tedy 30 let poté, co byl představen ve Star Treku.

Lea ostatně koukala s docela velkým překvapením, když komunikátor poprvé viděla v televizi.

Zajímavé je, že spousta tehdy úplně nepředstavitelných technologií se nyní staly našimi každodeními nástroji, ať už se jedná o tablety, videohovory, hlasové ovládání počítače, nositelná zobrazovací zařízení nebo automatické překladače. To vše Star Trek předpověděl až s děsivou přesností.

Ale nejde jen o tyto malé technologické zázraky, ale dnešní fyzika například zná matematické modely deformace časoprostoru, které až podezřele připomínají princip warpového pohonu ze Star Treku. Dokonce i Antihmotu už lidstvo skutečně dokáže vyrábět a v malém množství také krátkodobě uchovávat. Problémem zůstává její extrémně náročná výroba, množství a bezpečné skladování.

A dokonce existuje i něco, čemu se říká kvantová teleportace ... do transportéru ze Star Treku to má ale ještě hodně daleko.

Temná historie lidstva

Star Trek ale není pouze optimistickou vizí toho, jak se lidstvo jednou může posunout kupředu. Zároveň nás před námi samotnými často varuje. Z pohledu postav Star Treku jde o minulost, z našeho pohledu ale často o budoucnost. A ta rozhodně není vždy příjemná.

Než se lidstvo dostane k relativně mírumilovné společnosti 23. a 24. století, musí si projít Eugenickými válkami, třetí světovou válkou a prakticky zničenou civilizací. Podle Star Treku právě z trosek tohoto světa začne vznikat něco nového.

Dne 5. dubna 2063 uskuteční Zefram Cochrane první úspěšný let lodi s warpovým pohonem. Jeho let zachytí kolem prolétající vulkánská loď a následně dojde k prvnímu oficiálnímu kontaktu lidstva s mimozemskou civilizací. Právě první kontakt zásadně změní další směřování Země. Neznamená okamžité založení Federace. K tomu dojde až téměř o sto let později, v roce 2161. Je ale začátkem cesty, během které se válkou zdevastované lidstvo postupně stane civilizací schopnou spolupracovat nejen mezi sebou, ale také s ostatními druhy.

A právě tady začíná být Star Trek trochu děsivý. Protože když se podíváte na to, co se ve světě děje dnes, občas vás napadne, jestli Star Trek nebyl v některých věcech až příliš dobrým prorokem.

Doufejme, že některé kapitoly jeho historie přeskočíme.

Popkulturní odkaz

Star Trek se za šedesát let stal skutečným popkulturním fenoménem. Odkazy na něj najdete v nespočtu filmů, seriálů, knih, her i reklam. A občas i tam, kde byste je opravdu nečekali.

Příkladem mohou být třeba Gilmorova děvčata (oblíbený seriál od Lei), která jsou narážkami na Star Trek doslova prošpikovaná. Až si jednou pustíte Star Trek a následně Gilmorova děvčata, možná už je nikdy nebudete sledovat stejně.

Některé hlášky ze Star Treku navíc dávno překročily hranice samotného seriálu. Určitě jste už někde slyšeli:

• „Je mrtvý, Jime.“
• „Odpor je marný.“
• „Jsem doktor, ne…“ (Konec poslední věty se samozřejmě mění podle aktuální potřeby.)

A potom je tady asi nejslavnější:

• „Beam me up, Scotty.“

Právě to nejlépe ukazuje, jak hluboko Star Trek do populární kultury pronikl. Znají ho i lidé, kteří nikdy žádný díl Star Treku neviděli.

Nekončící odkaz

Původní série vytvořila vesmír a především představu budoucnosti, ke které stojí za to se snažit dojít. Další seriály a filmy tento svět postupně rozšiřovaly.

Jedno ale zůstává stejné. Star Trek nikdy nebyl jen o vesmírných lodích, fotonových torpédech nebo mimozemšťanech s podivnými čely. Vždycky byl hlavně o nás. O tom, jací jsme. Jaká rozhodnutí děláme. A především o tom, jací bychom jednou mohli být.

Kapitáni Enterprise a dalších lodí mnohokrát stáli před rozhodnutími, na která neexistovala jednoduchá odpověď. A právě díky tomu nám Star Trek často ukazoval, že správná cesta nemusí být vždy ta nejsnazší.

Možná právě proto přežil šedesát let.

Tak všechno nejlepší, Star Treku.

Live long and prosper.