Tip na výlet: Velký Javorník
Velký Javorník je oblíbeným cílem mnoha turistů. My se tam letos vydali úplně poprvé, rovnou v těch největších vedrech a nejhorší možnou trasou. Navíc jsme si jako bonus zbytečně zašli více než 8 kilometrů. Dnes si tedy řekneme, jakým chybám se při cestě na tento známý vrchol Beskyd vyvarovat.
Cesta vlakem
Ať už se na Velký Javorník vydáte jakoukoli trasou, doporučujeme se do Frenštátu dopravit vlakem. Je to pohodlné a pokud se svezete až do zastávky "Frenštát pod Radhoštěm město", budete si moci zvolit hned ze dvou turistických tras. My se vydali po zelené, na kterou jsme se dostali cestou mezi domy.
Po zelené až na vrchol
Ještě ve městě se dostanete na "zelenou", hned první odbočka z cesty do lesů je však docela zrádná a není pořádně vidět. Před bývalým zimním stadionem je třeba odbočit doprava a projít kolem tenisových kurtů. Upozornění na tuto odbočku uvádím záměrně proto, že jsme nebyli jediní, kteří ji ten den hledali.
Po pár metrech se dostanete na krásnou cestu beskydskými lesy. To však ještě netušíte, co na Vás čeká. Jakmile dojdete k Mařenčině studánce (studánku nehledejte, je zde jen pamětní kámen), čeká Vás první převýšení, kdy na necelých 300 m zdoláte převýšení 62 m. Nevypadá to náročně, ale nám to v tom vedru dalo pořádně zabrat.
Po pár dalších krocích se před Vámi objeví koliba (Koliba nad Vlčinou), která má však otevřeno až od 17. hodiny, takže se zde bohužel neobčerstvíte. Dále již pokračujete po "rovince", což je po předchozím převýšení velice příjemná změna. V této části je třeba si dát velký pozor na cyklisty, kteří zde mají vytvořeny tréninkové trasy (Beskydský trail).
Cesta dále velice příjemně ubíhá a Vy máte jedinečnou možnost pozorovat nádhernou okolní přírodu. Tato příjemná cesta končí u rozcestníku "Nad horečkami", po kterém Vás čeká už jen stoupání. A to dost příkré. Zbývá Vám už jen 1.6 km k vrcholu, ale musíte překonat převýšení 360 m.
Velký Javorník
Na pokraji všech sil jsme vystoupali až na Velký Javorník, kde se kromě rozhledny nachází také turistická chata. My se zde občerstvili polévkou a Kofolou a také objevili jediný přínos EET - díky povinnému EET zde hostinský poskytuje Wi-Fi zdarma, což je pro takové internetové závisláky, jako jsme my dva, velké plus. Během odpočinku jsme si tak mohli hodit pár fotek z výletu na sociální sítě.
Řádně odpočatí jsme se vydali na rozhlednu, ze které je perfektní výhled na celé okolí. Rozhledna je vytvořena kompletně ze dřeva, díky čemuž krásně zapadá do koloritu Beskyd. Poté, co jsme si vše řádně nafotili, jsme se vydali na cestu dolů, která se skládala z několika částí.
1. Po červené k Malému Javorníku
Naše trasa vedla z Velkého Javorníku po červené až k rozcestníku, na kterém se kříží s modrou turistickou trasou. Víc jsem si nepamatoval a myslel jsem si, že více ani potřebovat nebudu (velká chyba!). Kousek pod vrcholem se cesta rozděluje a červené značení je v těch místech dosti matoucí, takže vede doslova dvěma směry.
Zde jsme udělali první chybu a vydali se za skupinkou před námi. Cesta vedla stále z kopce a modrá v nedohlednu. S Leou jsme se dobře bavili - probírali jsme plány ohledně blogu, fotili okolní přírodu a především vyhlíželi modrou značku. Tu jsme nakonec našli, ale byla to úplně jiná modrá, než jsme hledali. Nebyli jsme totiž u rozcestníku "Malý Javorník", ale až u Kamenárky (tedy o 4 kilometry dále). Co teď?
Měli jsme dvě možnosti - buď pokračovat po modré až do Rožnova pod Radhoštem (cca 8 km) nebo se vrátit a dojít do Frenštátu dle původního plánu. My se po chvíli dumání rozhodli vrátit zpět a pokračovat do Frenštátu pod Radhoštěm. Je třeba si uvědomit, že jsme šli celou dobu z kopce, takže jsme ho nyní museli opět vyšplhat, což mi Lea nechtěla dlouho odpustit. Nakonec jsme však došli k původně zamýšlenému rozcestníku "Malý Javorník" a mohli se konečně vydat po modré.
2. Po modré do Frenštátu pod Radhoštěm
Cesta po modré již byla bezproblémová, tedy až na to, že nám kvůli velice teplému a slunečnému dni a 8 km dlouhé zacházce začaly povážlivě docházet tekutiny. Vodou jsme museli opravdu šetřit, jelikož jsme neveděli, jak dlouho nám bude cesta do města ještě trvat. Jakmile jsme se dostali mezi první domy, začali jsme vyhlížet hospodu, na kterou jsme viděli vývěsní cedule. Bohužel, hospůdka je již nějakou dobu zavřená, takže jsme museli pokračovat po silnici do Frenštátu už bez vody. Sice jsme opět pořídili několik fotek, ale kupředu už nás hnala jen touha po studeném pití.
Z Frenštátu jsme se domů vydali opět vlakem, který jezdí minimálně 1x za hodinu a my na něj čekali naštěstí jen pět minut. Alespoň cesta domů nám tedy vyšla dokonale.
Závěr
Teď už víme, že je zapotřebí mít na Velký Javorník trochu lepší fyzičku a neměla by to být Vaše první vysokohorská túra za daný rok. Přestože jsme místo původně 12kilometrové trasy ušli něco málo přes 22 kilometrů, výlet jsme si maximálně užili a můžeme jej opravdu doporučit.
Galerie Obrázků
https://valeas.cz/cestovani/295-tip-na-vylet-velky-javornik/amp#sigProId91fcf5d263
Zanechat komentář
Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.