1984

Knihu jsem nečetl, film si již nepamatuji a tak jsem mohl vyrazit na divadelní hru Gerge Orwella 1984 v podání divadla Petra Bezruče z Ostravy.

 

1984:

Ocitáme se v Oceánii, jedné ze tří supervelmocí, které spolu bojují o nadvládu na Zemi.
Hrdina Winston je členem Strany, jež ovládá veškerá média i myšlení lidí.
Winston je ovšem jedním z posledních, kteří si uvědomují, že Strana lže.
Už jen toto zjištění pro něj znamená jistou smrt.
Rozhodne se najít někoho, komu by se mohl se vším svěřit.
Zamiluje se do Julie a prožije s ní neuvěřitelnou vášeň i nekonečný strach z odhalení.
Prožívají nejkrásnější okamžiky svých životů, vědomi si blížícího se trestu.
Smrt by pro oba milence byla vysvobozením, jenže Velký bratr – ochranář a otec celé Oceánie – má s nimi trochu jiné plány…

 

Na první pohled zaujalo prostředí, které bylo situováno do podoby tělocvičny. Samotný děj se ale v tělocvičně prakticky vůbec neodehrával a prostředí se neustále měnilo. Tělocvična byla prakticky pouze na první kolektivní řízenou rozcvičku všech soudruhů a soudružek.

Ještě dobře, že nechtěli, abychom cvičili také :)

Orwellovské dílo o Velkém bratrovi se hercům podařilo velmi dobře přenést na pódium a strach ze sledování byl všude. I proto nám herci na začátku představení radili vypnout své mobilní telefóny, abychom nemohli být sledování. Před pauzou nás zase upozornili na to, že se musíme vrátit, že Velký bratr ví, kde kdo sedí a bude kontrolovat, jestli jsme se vrátili na své místo. Byly to maličkosti, které se ke hře velmi hodily a dokreslovaly celou hru do perfektního celku.

Celá hra byla doprovázena vizuální a audio projektci. Ta byla hodně podobná filmovému zpracování - tedy tuto scénu si více pamatuji díky reklamě applu, která situovala do pozice Velkého bratra společnost IBM a ve své době to byla průlomová reklama, kterou si pamatuje snad každý. Pro ty, co si jej nepamatují, mohou se podívat na na tuto reklamu zde.

Hra / herci byli dost agresivní, až z nich šel strach - tedy alespoň nám v první řadě, jelikož jsme byli hned na ráně. Vlastně agrasivita byla hnacím motorem celého děje - agrese Velkého bratra a jeho stoupenců - to byl vždy prvek, který posouval děj. V první půlce byla tato agrese skryta, pouze jen mizeli lidé, mazala se slova ze slovníku, přicházely zprávy z válečné fronty, ale v druhé půlce byla znázorněná agrese na hlavních postavách a ta byla dost drsná.

Hlavní postavy Winston Smith ( Jan Vlas ) / Julie ( Sylvie Krupanská ) velice dobře ztvárnili strach z všudy přítomného Velkého bratra, mě osobně se ale nejvíce líbila postava ( i výkon ) O´Briena ( Kateřina Krejčí ). Postava O´Briena byla pro mě prostě nejzajímavější a její podání velmi věrné - doslova jsem si představil jak ideologické výslechy probíhaly, jak se snažili a dařilo se člověka zlomit. On i ten výslech a mučení Winstona Smitha bylo velmi dobře zahráno - i bez rekvizit bylo všem jasné, jak je postava mučená až nakoec úplně zlomená.

Já jsem stejně viděl pouze ty 4 prsty.

Hra byla pro mě osobně hodně náročná na pozornost. myslím si, že jsem ještě nebyl na tak "těžkou" hru připraven. To ale neznamená, že jsem si ji neužil a hlavně mě nedonutila přemýšlet nad totalitním režimem ( možná i především proto, že se mluvilo o nové koalici na městě právě s komunisty, čehož jsem se osobně obával ).

Hru asi nemá moc cenu ani doporučovat, již dávno má své renomé a bylo to vlastně první divadlo, které bylo úplně vyprodané a není se čemu divit.

Další informace

Václav

Programátor... občas normální, častěji tak trochu blázen.

Internetová stránka: www.valeas.cz
Více z této kategorie: « Krajní meze Muzikál Drákula »