Život ajťáka začíná ve 34!

1. Dal jsem si pořádně do těla
Hodina cvičení ráno, další dvě odpoledne. Přece nebudu sedět u počítače jako každý jiný den. Dneska mám přece narozeniny!

2. Ušel jsem 42 000 kroků, tj. více jak 30 kilometrů
Je sice pravda, že většinu z toho jsem našlapal na elipticalu, ale i to se počítá. Na jeden běžný pracovní den úctyhodný výkon.

3. Využil jsem noc opravdu efektivně
Když je noc ještě mladá, byl by hřích jít brzy spát. A proč to nakonec neprotáhnout až do rána? Oproti náctiletým jsem sice noc nestrávil na diskotéce, nýbrž u počítače nad projekty, ale myslím, že jsem si to i tak užil stejně jako za mlada.

4. Byl jsem více jak 36 hodin vzhůru
Spánek je pro staré, život je příliš krátký na to, abychom ho prospali. Je nutno si užít každou minutu naplno a ne vyspávat v posteli.

5. Prožil jsem úspěšný pracovní den
Existuje něco lepšího než odevzdaný projekt? Kdo ten pocit nezná, nepochopí. K tomu jsem si mohl na konci dne s radostí odškrtnout spoustu dalších splněných úkolů, takže spokojenost po všech stránkách.

6. Nainstaloval jsem si Chromebook
Ano, konečně i já mám vlastní notebook s Chrome Os (na vlastním hardwaru). A je fakt skvělý, o tom však až v dalším článku.

7. Sepsal jsem článek na blog
Ano, přesně ten, který teď čtete. Jen jsem ho už nestihl zveřejnit, ale co, zítra je taky den.

8. Zašel jsem do Mekáče pro čokobombu
I když jsem měl narozeniny já, chtěl jsem udělat radost primárně Lei, takže jsem skočil do Mc Donaldu pro její milovanou čokobombu, abychom spolu ty moje narozeniny alespoň trochu oslavili. V devět večer to asi nebyla nejzdravější forma večeře, ale o to více jsme si ji užili.

9. Zahrál jsem si počítačovou hru
Pro mnohé zcela jistě naprosto běžná věc, ale poslední dobou jsem si kvůli práci nenašel ani hodinku na to, abych mohl “vypnout” a zahrát si nějakou počítačovou hru. Včera se mi to ale konečně podařilo a já se mohl na hodinu ponořit do StarCraftu II.

10. Dal jsem si pravou skotskou whiskey
Na závěr večera jsme si na oslavu přiťukli pravou skotskou whiskey, kterou jsme si oblíbili na našem červnovém poznávacím zájezdu po Irsku a Skotsku. Samozřejmě bez ledu, pouze s chladícími kameny. Nejsme přece barbaři.

Za jeden jediný (a ještě k tomu pracovní) den jsem toho stihl docela dost a dal si pořádně do těla. Až do večera jsem se prakticky nezastavil a věřím, že až v průběhu dalších dní poznám, jestli už nejsem na takový zápřah “starý”. Upřímně doufám, že ne.