Výzva: 30 dní bez cukru a dalších dobrot ^Doporučený

Již delší dobu mě lákalo vyzkoušet nějakou formu detoxu (např. vyřadit určité typy jídel, omezit slazené nápoje, přidat zeleninu atd.), nikdy jsem se však nedokázal rozhoupat k tomu, to doopravdy zrealizovat. Nakonec tím, kdo mě přesvědčil do této výzvy jít, byl Jarda Konáš, který sám podstoupil 30 dní bez cukru. Výmluvy šly stranou - to přece zvládnu taky!

Hned na začátek Vás musím upozornit, že jsem rozhodně nedohledával, jestli byl například při výrobě daného těsta použit cukr. Na to jsem neměl čas ani chuť a upřímně řečeno, asi bych to pak ani nezvládl dotáhnout do konce. Místo toho jsem si to tedy trochu zjednodušil a jednoduše jsem vyřadil všechna typicky sladká jídla (koblihy, palačinky, sušenky, čokoládu, bonbony atd.). To samé platilo samozřejmě i pro nápoje, takže jsem vyřadil vše, v čem by mohl být cukr (limonády, džusy, minerálky, tonic atd.) a pil jen čistou vodu nebo čaj. No a abych to neměl zas až tak jednoduché, rozhodl jsem se, že po dobu onoho měsíce vyřadím i slané pochutiny (brambůrky, tyčinky, křupky a jiné slané dobroty), které mi běžně zpříjemňují pracovní večery. Když výzva, tak pořádná.

Začátek

Začátek nebyl vůbec jednoduchý. Ne, že bych měl nějaké extrémní chutě, ale hned první den jsme měli na večeři kynuté borůvkové knedlíky (od babičky). Nechat ležet ladem takovou vzácnost by bylo určitě rouhání, takže jsem se rozhodl, že si je alespoň nepocukruju. No co Vám budu povídat, bez cukru to prostě nebylo ono a udělal bych líp, kdybych si je vůbec nedal.

Začalo mi být jasné, že s výběrem jídel to nebude zas až tak jednoduché.

Jídla

Sladkosti jsem nahradil poměrně jednoduše. Potřeboval jsem něco, co mi sladké nahradí a ještě mi udělá dobře. Naštěstí má Lea doma stroj na smoothie, takže volba byla jasná. Vyzkoušel jsem za ten měsíc hodně variant, ale jednu jsem si vyloženě oblíbil.

Zdravé smoothie se nakonec ukázalo jako nejlepší volba do této výzvy.

Kromě ovocných smoothie jsem navýšil také příjem zeleniny. Zelenině obecně moc neholduji, takže to byla opravdová výzva, ale snažil jsem se s tím poprat, jak nejlépe jsem dovedl. Na začátku u mne vedly především rajčata a papriky, ale nakonec jsem si začal do každého jídla přidávat jalapeños papričky. Pálivé mám rád a během této výzvy jsem si zřejmě vybudoval vyšší odolnost na pálivé, takže jsem v konečném důsledku spořádal asi půl kila těchto papriček. Přidával jsem si je úplně do všeho a objevoval tak dosud nepoznané kombinace.

Jak se nakonec ukázalo, věc, která mi v průběhu této výzvy nejvíce chyběla nebylo jídlo, ale med. Černý čaj Earl Grey je nedílnou součástí mých nočních již řadu let a i když je sám o sobě chuťově dobrý, nejlepší je s medem a citrónem. Nedalo se však svítit, med byl zapovězenou potravinou.

Krize, krize, krize

Od začátku jsem věděl, že tato výzva nebude žádná procházka růžovou zahradou. V pracovním životě programátora jsou některé dny tak stresové, že si rádi doma odfrknete a dáte si něco sladkého na uklidnění. To samé platí i o víkendu, který k těmto "sladkým radovánkám" vyloženě vybízí. Jen kolegové mohou posoudit, jestli jsem byl daný měsíc víc "na zabití", ale já osobně si myslím, že jsem byl celkově více podrážděný a ve stresu. Tedy alespoň ze začátku.

Cvičení

Cvičení součástí výzvy sice nebylo, ale s Leou jsme si před nějakou dobou pořídili cvičební stroj eliptical a pravidelně na něm cvičíme. Já jsem během výzvy cvičení posunul úplně na jinou úroveň. Předtím jsem cvičil 2x až 3x týdně 30 - 45 minut. Během výzvy jsem cvičil téměř každý den a "uběhl" vždy cca 3 kilometry za 30 minut (na elipticalu to není běh, ale ani chůze). Jednou jsem dokonce zvládnul 6 kilometrů za 57 minut.

Cvičení mi obrovsky pomáhalo dostat ze sebe všechen nahromaděný stres a ačkoli mě to stálo spoustu času, který jsem potřeboval věnovat práci, poměrně dost mě to bavilo.

Díky cvičebnímu zápalu jsem také překonal svůj dosavadní rekord v pohybové sérii (hlídá mi to chytrý náramek Mi Band 2), který aktuálně čítá 35 dní bez přerušení a já v něm určitě hodlám pokračovat i nadále.

Závěr

Během této výzvy jsem řádně upravil své chuťové pohárky - za to mohu nejspíše poděkovat nemalému množství papriček jalapeños. Cíl byl tedy splněn a já doufám, že se mi podařilo do budoucna razantně omezit cukry a nahradit je zdravější stravou. Nebudu Vám ale lhát, pocit, že si mohu od této chvíle opět v obchodě koupit koblihu či donut, je k nezaplacení.

I když mi výzva skončila, prozatím jsem nepodlehl.

Za těch 30 dní jsem shodil něco přes tři kilogramy. Na to, že jsem si na elipticalu dával poměrně dost do těla, je to opravdu slušný výsledek.

No a aby byl závěr opravdu objektivní, rozhodl jsem se, že hlavním soudcem bude Lea. Zvládnul jsem tedy tuto výzvu? Nepodlehl jsem pokušení a neochutnal zapovězené cukrovinky či jiné dobroty? To Vám prozradí ta, která mě nejednou pokoušela.

Lea - vyhodnocení výzvy:

Když Vašek přišel s tím, že se od 1. února vzdá na jeden měsíc veškerých sladkostí a dobrot, byla jsem opravdu nadšená. Už dlouho jsem chtěla něco podobného vyzkoušet a jak se říká, ve dvou se to lépe táhne. První týden byl v pohodě - jedli jsme zdravěji, jídla si motivačně fotili, více cvičili a pili jen vodu s citronovou šťávou. Bohužel, v pondělí nad ránem mě skolila opravdová chřipka a já byla poprvé po více jak pěti letech nucena zůstat doma na nemocenské. Tímto tedy pro mne naše společná výzva skončila. Vašek se naopak ve výzvě držel nečekaně dobře. Párkrát sice přišel domů úplně K.O. a nešťastně obhlížel špajz a ledničku, ale jelikož jsme doma stejně nic nezdravého neměli (před výzvou jsem záměrně vyhodila téměř všechny nakoupené dobroty a navíc ještě přeorganizovala celou špajzku), nebyl v pokušení výzvu porušit. Co se týče jídla, vedl si opravdu skvěle a jediné, co u nás doma opravdu frčelo, byly ovocné smoothie. Každodenní cvičení pak ještě motivačně doplňoval L-Carnitinem, který má sám o sobě lehce povzbuzující účinek. Ke konci výzvy to pak Vašek rozhodně neměl jednoduché - dva týdny dobrovolného hladovění během chřipky si vyžádaly svou daň, takže když jsem se začala konečně uzdravovat, spořádala jsem za den klidně dvě tabulky čokolády. Pokoušela jsem ho vším možným - horkou čokoládou s marshmallowny, želatinovými bonbóny, nočním pleněním ledničky atd. Párkrát na mě sice sykl něco ve smyslu "Ty jsi ale pokušitelka!", ale jinak se držel opravdu skvěle.

No a jak to vypadá po výzvě? Ačkoli si už může dát co chce, stejně se drží svých zdravějších stravovacích návyků. Včera jsem ho například pozvala do McDonaldu a on si dal jen McRoyal Hot. Bez hranolek, bez pití ("Vždyť je v něm plno cukru!"), bez zákusku. Myslím, že na něho mohu být pyšná.

Zkoušeli jste někdy nějakou výzvu? Máte tip na nějakou další, kterou bychom pro Vás mohli vyzkoušet? Napište nám do komentářů.