Rakousko - Medvědí soutěska Doporučený

Rakousko - Medvědí soutěska
(Čtení tohoto článku zabere přibližně: 4 - 7 minut/y.)

Dnes Vám přinášíme další tip na jeden velice pěkný výlet. Tentokrát se spolu vydáme do Rakouska a navštívíme spolu jarní rozkvetlé Alpy. Na rovinu ale říkám, že to nebude až taková pohodička, jak by se mohlo na první pohled zdát - jedná o fyzicky velice náročný výlet a není radno podcenit dostatečnou přípravu.

Medvědí soutěska - obecné informace

Medvědí soutěska (Bärenschützklamm) je chráněná přírodní památka, která se nachází ve východní části centrálních Alp (oblast Štýrska). V této soutěsce vás čeká 164 lávek, žebříků a můstků, které Vás provedou 1300 m dlouhou trasou, lemujíce říčku Mixnitzbach, která zahrnuje velké množství vodopádů a tůní. Tyto malebné přírodní scenérie Vás zcela jistě uchvátí.

Toto jsou obecné informace, které se dozvíte na internetu nebo v cestovních kancelářích. My se nyní spolu podíváme, jak je to ve skutečnosti.

Cesta tam a zase zpátky

My jsme se na tento výlet vydali s cestovní kanceláří ČSAD Havířov, která realizuje spoustu zajímavých výletů. Z Frýdku-Místku se vyjíždělo ve 3 hodiny ráno a samotná cesta trvala cca 6 hodin, včetně dvou půlhodinových přestávek. Nespornou výhodou této cestovní kanceláře jsou zcela jistě prvotřídní autobusy, díky kterým je dlouhé cestování hned snesitelnější.

Počasí

Během cesty tam nás průvodce opakovaně upozorňoval na možnou (a velice rychlou) změnu počasí. Není žádnou výjimkou, že se zde slunečné počasí bez jediného mráčku dokáže během pár minut změnit na neustávající déšť doprovázený silným větrem. To nebyl naštěstí náš příklad a počasí nám vyšlo opravdu na 100%.

Značení tras v Rakousku

Je třeba říci, že značení tras v Rakousku je opravdu velice zvláštní. Vše je značeno pouze jednou značkou v národních barvách, není zde tedy žádná možnost jít např. po "zelené" jako u nás. Dále nás pak zarazilo udávání vzdáleností - ty nejsou uváděny v kilometrech, ale v minutách. Nevím, kolik Rakušané za hodinu běžně ujdou, ale nám to vždy trvalo o něco déle. Na rozcestnících nám pak také chyběla informace o nadmořské výšce.

Trasa Mixnitz - Medvědí soutěska - Teichalm

Naše trasa začala v městečku Mixnitz. Jedná se o typické rakouské městečko plné malebných domků a rozlehlých plání. Cesta k samotné soutěsce měla trvat jen hodinu a půl - to jsme ještě netušili, co nás vlastně čeká. První část, která vedla přes obec, byla fyzicky nenáročná a byla lemována místy k parkování pro návštěvníky. To, co následovalo dále, nás však zcela vyčerpalo. Zhruba hodinu jsme šplhali do kopce a překonali převýšení přes 400 m. Trasa byla navíc opravdu dost kamenitá a nepříjemně nám připomínala závěrečnou část výšlapu na Lysou horu.

Vyčerpaní, ale šťastní jsme dorazili na začátek soutěsky. Vstup do soutěsky vychází běžně na 4 Eura za osobu, v případě větší skupiny je možné uplatnit množstevní slevu. Krása zdejší přírody Vás zcela uchvátí. Je vidět, že se Rakušané o životní prostředí starají mnohem lépe než my - příroda je zde mnohem zelenější a vzduch znatelně čistší (několik z nás dokonce ten čerstvý vzduch natolik zaskočil, že celou cestu prokašlali).

Vstup do Medvědí soutěsky začíná dřevěným mostem, který je široký tak akorát pro jednu osobu. Hned nám bylo jasné, proč je trasa pouze jednosměrná - po vkročení na most již nebylo cesty zpět. Vše má své výhody i nevýhody. Mezi hlavní výhody patří, že se nemusíte (prakticky nemůžete) vyhýbat osobám v opačném směru. Nevýhodou je pak fakt, že v mnoha místech není možnost zastavit a lide za Vámi Vás doslova tlačí dál. Občas nebyl ani prostor vše pořádně zdokumentovat.

Na začátku nás čekalo pouze pár mostů a žebříků a hned jsme se dostali k první odpočívárně. Vědět, co nás čeká dále, odpočineme si. Samotná odpočívárna se nachází nad obrovskou tůní a pohled na přírodu kolem je naprosto úchvatný.

Kousek od této odpočívárny začíná cesta strmě stoupat - žebříky jsou znatelně příkřejší a lávky citelně užší (občas byl problém se na lávku s batohem vůbec dostat). Cesta Vás rovněž dovede až k obrovskému vodopádu, u kterého se lze na chvíli zastavit a vyfotit - to jsme si samozřejmě nemohli nechat ujít.

Nebudu to moc natahovat - stoupání je vražedné a nohy Vás budou zcela jistě bolet ještě druhý den. Na nějaký oddech prostě nezbude čas, dav za Vámi Vás bude tlačit stále dál. Po cca dvou třetinách trasy narazíte na malou chatku (nejspíš místní služby parku), u které se dá na chvíli sednout a nabrat zpět alespoň část ztracených sil. Pokud trpíte nějakou formou fóbie (strach z výšek, úzkých prostor nebo otevřených prostranství), tento výlet rozhodně není určen pro Vás!

Závěr trasy již naštěstí není tak náročný jako předchozí části, většinu času jdete prostě po zemi. Pokud jste do této chvíle počítali žebříky, s radostí zjišťujete, že Vás čeká poslední, ale o to brutálnější stoupání. Kdo měl ještě trochu síly, zde ji ztratil, o to více se ale mohl radovat z posledního schodu. Gratulujeme, právě jste zdolali Medvědí soutěsku!

Hospůdka za soutěskou

Jakmile vyjdete ze soutěsky, informační cedule Vám radostně sdělí, že to k nejbližší hospůdce trvá jen 10 minut chůze. Jedná se o super motivaci a rozhodně Vás to vyburcuje k dalšímu výkonu. Avšak když ani po 20 minutách plahočení není po zmíněné hospůdce ani památky, motivace se rychle vytrácí. To je to nevhodné značení tras v Rakousku, o kterém jsem psal na začátku.

Když nakonec k hospodě dorazíte, máte takovou radost, že okamžitě zamíříte do fronty na občerstvení. Jak jsme zjistili, do Medvědí soutěsky jezdí velké množství Čechů, takže obsluha mluvila částečně česky. To se nakonec ukázalo jako velká výhoda, protože tabule s nabídkou byla napsána sice úhledným, ale také zcela nečitelným písmem. My jsme si nakonec objednali dvě piva a onen všemi vychvalovaný rakouský jablečný štrúdl (ideální kombinace, víme o tom). Pivo bylo dobré, připomínalo mi náš Radegast, ale více mě oslovil onen jablečný štrúdl. Osobně moc štrúdl z listového těsta nemusím, ale toto byla spíše klasická buchta s jablky, skořicí a posypkou.

Cesta do Teichalm

Posledním úkolem dnešního výletu bylo dojít do obce Teichalm, kde na nás měl čekat autobus. To šlo hned dvěma způsoby - buď přes 1720 metrů vysoký vrchol Hochlantsch nebo příjemnější trasou přímo do Teichalm. Jelikož jsme přímo z hospody daný vrchol viděli, rozhodli jsme se, že na takovou trasu nemáme dostatek sil ani tekutin a zamířili přímo k jezeru u městečka Teichalm. Cesta měla trvat cca 1 hodinu (opět rakouské značení trasy). My to šli nakonec něco přes hodinu a půl a občas jsme měli obavy, jestli jsme někde neodbočili špatně. Nakonec jsme však dorazili na místo určení - unavení, ale šťastní.

Teichalm

Teichalm je malé lyžařské středisko umístěné kolem jezera Teichalmsee. Jako jezero bych to přímo neoznačil, jednalo se spíše o menší vodní nádrž. Okolí jezera bylo hezky upravené, na březích byly k dispozici lehátka a odvážnější se zde mohli i vykoupat. Na této obci je dobře vidět, jak umí Rakušané využít krásy přírody a nenásilně do ní začlenit budovy i jiné atrakce. Vše naprosto přesně zapadá do tamější krajiny; jediné, co trochu vyčnívá, je asi 6 metrů vysoká dřevěná socha krávy.

Závěr

I když se to nezdá, tuto trasu nakonec zvládli i starší lidé a větší děti. Je nutné ale podotknout, že je důležité mít alespoň nějakou fyzičku; v opačném případě se pro Vás místní žebříky stanou doslova "smrtícími". Celá trasa má něco přes 12 kilometrů a převýšení je 952 metrů. Nám tato trasa trvala (i s přestávkou v hospůdce) něco přes 5 hodin a při cestě zpátky jsme se cítili příjemně unaveni.

Na závěr ještě přidáváme pár tipů, pokud byste se sem rozhodli vyrazit.

 

Tipy:

  • Dostatek tekutin
    Doporučuji alespoň 2l na osobu - my měli polovinu a museli jsme s vodou dost šetřit (voda v lahvi se zde neprodává).
  • Kvalitní obuv
    Bez kvalitní obuvi se Medvědí soutěska nedá zvládnout.
  • Kvalitní oblečení
    Jak uváděl náš průvodce, je třeba počítat s náhlou změnou počasí. Rozhodně se hodí mít u sebe teplé oblečení, kdyby se nahoře zatáhlo. Já ještě doporučím náhradní ponožky a tričko.
  • Jídlo
    Určitě doporučujeme vzít si sebou nějaké pamlsky, které Vám rychle doplní ztracenou energii (oplatky, bonbóny, hroznový cukr...). Rozhodně také nezapomeňte na něco slaného či mastného (sušené maso, tyčinky...), sami uvidíte, jak Vám to na cestě přijde vhod.

 

Václav

Programátor... občas normální, častěji tak trochu blázen.

Internetová stránka: www.valeas.cz

 

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.