Vídeň a Budapešť s Radynacestu.cz

Dvoudenní poznávací zájezd do Vídně a Budapešti

Samostatný zájezd do Budapešti tato CK letos ještě nenabízela, od příštího roku se však můžete těšit na dvoudenní zájezd do Budapešti s návštěvou tamních lázní.

Jelikož jsme chtěli Budapešť navštívit už nějakou dobu, vybrali jsme si dvoudenní poznávací zájezd do Vídně a Budapešti.

Tentokrát autobusem

Cestování autobusem je pro nás obecně dost náročné, takže pokud je to možné, snažíme se vždy volit leteckou variantu. U tohto zájezdu ale samozřejmě nebyla jiná možnost. Do Ostravy pro nás přijel moderní modrý autobus polepený grafikou ve stylu CK Radynacestu.

Sedačky v autobuse byly kožené a ačkoli to tak na první pohled nevypadalo, bylo zde i docela dost místa na nohy. Ať tak či tak, my se stejně vždy nejvíce těšili na přestávku, abychom se mohli pořádně protáhnout.

Autobus byl vybaven kávovarem i lednicí (dobře zásobenou), takže kdokoli dostal na něco chuť, řidiči byli vždy připraveni. Autobus měl rovněž dvě televizní obrazovky a přehrávač, takže jste mohli během cesty sledovat české filmy. Nám osobně chyběla v autobuse pouze WIFI (ano, žluté autobusy Student Agency nás pěkně rozmazlily).

Vídeň

Naší první zastávkou byla Vídeň, kterou jsme již sice navštívili mnohokrát, přesto nám naše průvodkyně ukázala řadu míst, které jsme doposud neznali. Za nejlepší zážitek považujeme jízdu metrem (částečně nadzemním), díky čemuž jsme mohli poznat i další části Vídně, které běžně nelze vidět ani z autobusu. Metro nebylo v původním plánu výletu, ale průvodkyně se nás nakonec rozhodla vysadit u stadionu (Ernst Happel Stadion), abychom se zbytečně nezdržovali ve vídeňských dopravních zácpách. Díky tomu jsme se do centra města dostali velice rychle.

Díky metru jsme se rovněž dostali mnohem jižněji, než by nás vzal jakýkoli jiný průvodce. Měli jsme například příležitost potkat studenty vídeňské technické univerzity, která zde sídlí, ale je zde samozřejmě také spousta dalších památek a důležitých míst (např. Karlskirche nebo Vídeňská státní opera - zde se odehrávala část filmu MI5: Národ grázlů). Prošli jsme se také kolem slavného hotelu Sachr.

Než jsme se vydali k jedné z hlavních dominant Vídně, ke katerdrále svatého Štěpána (Stephansdom), viděli jsme toho opravdu hodně. Poté už jsme navštívili více méně ty samé památky jako vždy, přesto nám naše průvodkyně dokázala ukázat pár míst, které jsme doposud neznali. Kromě toho nám doporučila restarace a obchody, které také stojí za návštěvu.

Ubytování

Kolem páté hodiny odpolední jsme opustili Vídeň a vydali se do Budapešti, kde jsme měli zajištěno ubytování v tříhvězdičkovém hotelu Ibis. Jednalo se o moderní hotel s nově vybavenými pokoji, jehož design se nesl v duchu oblíbeného budapešťského dopravního prostředku - kola. Výzdoba hotelu byla promyšlena opravdu dokonale - od malby v pokoji, přes drobné tématické předměty až po celé sochy ze součástek. Nejvíce se nám samozřejmě líbil internetový terminál připojený k jízdnímu kolu. Nemusíte se však bát - aby Vám internet fungoval, nemusíte šlapat do pedálů, ale byl by to určitě zajímavý nápad.

Budapešť

Budapešť jsem do této chvíle znal pouze z fotek mých přátel na Facebooku, přesto mě dokonale uhranula. Ačkoli se zde staví i nové budovy, město si zachovalo své starobylé kouzlo. Zcela jistě tomu napomohly i historicky vypadající tramvaje. Celkem mě mrzí, že jsme se nesvezli.

Naší první zastávkou byl Matyášův chrám a Rybářská bašta, která se tyčí nad městem. Když jsem psal v předchozím odstavci o historickém kouzlu města, tak zde to kazí jedna věc - hotel Hilton, který je postaven hned vedle Matyášova chrámu a který působí jako nehezká "krabice". Naproti tomu výhled z Rybářské bašty je velice impozantní, a to i přes to, že nám v tu chvíli počasí zrovna moc nepřálo.

Následně jsme pěšky pokračovali k Maďarské národní galerii, která se nachází na Budínském hradě, u prezidentského paláce (Sándorův palác) jsme pak měli štěstí na střídání stráží. Krátký rozchod jsme nakonec využili k ochutnávce místních dobrot.

Naší další zastávkou byla budapeštská Citadela se sochou svobody na Gellértově hoře. Cestu k soše lemují billboardy s maďarskými olympionickými úspěchy. Z Citadely je opět jedinečný výhled na celé město.

Z Budy jsme se nakonec vydali na druhý břeh Dunaje, do Pešti na slavné budapešťské trhy. Nebudu to nijak protahovat, na tuto část jsme měli hodinu a půl a my tam vydrželi celých 12 minut! Mačkat
se mezi tolika lidmi rozhodně není nic pro nás, takže jsme si raději zašli na vynikající maďarský guláš.

Posledním místem, které jsme navštívili společně, byla bazilika svatého Šťepána - obrovský kostel (jedna ze dvou nejvyšších budov v Budapešti), u kterého se dá vyjít až na nejvyšší ochoz.

Z časových důvodů jsme se nakonec vydali k Maďarskému parlamentu sami. Parlament je architektonicky inspirován londýnským parlamentem a leží na nábřeží Dunaje. Průvodkyně nám sice trasu řádně vysvětlila, ale my se stejně nakonec spolehli spíše na smartphone s offline mapami a zapnutou GPS (to víte, ajťák na cestách).

Po dvou velice náročných dnech náš výlet do Budapešti skončil a my se vydali na cestu domů. Do Ostravy to nakonec trvalo zhruba 7 hodin jízdy, takže jsme už ke konci nevěděli, jak si sednout, ale stálo to za to.

Závěr

Tento poznávací zájezd jsme si opravdu užili. Průvodkyně, která měla až akademické znalosti historie, se o nás po celou dobu skvěle starala. Navíc i ten krátký čas, který jsme spolu strávili byl využit opravdu maximálně, abychom toho stihli co nejvíc, což je pro CK Radynacestu typické.

S CK Radynacestu jsme určitě necestovali naposledy.